Rozhodnutí

6. dubna 2013 v 10:07 | V. |  Jak to běží
Ve středu jsem vstala v 6 ráno. Nutno podotknout, že velmi neochotně. Nevím, kdo vymyslel začátek školy už v 7 hodin. Naštěstí to teda je jen v tu středu. Přišla jsem tam po třítýdenní nemoci a nestačila jsem se divit.


Měla jsem mít cvičení z informatiky a věděla jsem, že to nebude bůhvíco. Nebaví mě to, což je paradox vzhledem k tomu, že studuji systémové inženýrství a informatiku. Dříve jsem to samozřejmě nevěděla a tak jsem došlak zajímavému poznání. Vědět, co člověk nechce, je taky důležité, no ne?

Ale zpátky ke cvičení. Sedla jsem si úplně dozadu v domnění, že budu absolutně neviditelná, ale dvě holky v celé učebně se nejspíše nemají šanci v davu schovat. Máme na programu algoritmy a já je viděla poprvé v životě. Jako na potvoru mě ihned vyvolal a ptal se mě na nějaký cyklus a podmínku a pořád po mě chtěl postup, jak vytisknout data, která jsou starší třiceti let.

Pro ty, kteří se nepohybují v tomto oboru je algoritmus v podstatě takový obrázek, postup. Algoritmus se dá v podstatě udělat na cokoli, ale jelikož mám za sebou jenom jediné cvičení, nemohu to tady nějak dopodrobna vysvětlit, protože přednášky jsem se rozhodla nenavštěvovat.
(Abyste si nemysleli, že jsem lítala po škole, hledala tiskárnu a tiskla 30 let stará data)

Koukala jsem na tu tabuli jako na stránky deníku Blesk a měla jsem hlavu v dlaních. "Co to sakra je? To přece nemůže myslet vážně!" mrmlám si pro sebe a na každou hloupost se ptám spolužáka. Nejenže pan profesor neumí vysvětlovat. On koneckonců neumí ani čitelně psát. Což byl velký problém. Navíc se nás neustále ptá, jestli nemáme dotazy a když už se někdo zeptá, zvýší okamžitě hlas s tím, že tohle už máme dávno vědět. Proto už se žádného nedočkal. Až dnes toho mého.

V jedné podmínce si označil minimum jako MIN = 10^12. Nechápala jsem, kde se to číslo vzalo a tak jsem 'drze' zvedla ruku a zeptala se. On se zamračil a pronesl: "Milá slečno, to číslo jsem si vymyslel. Musí tam být prostě a jednoduše vysoké číslo. Kdybych vám to tu měl vysvětovat, strávíme nad tím hodinu a tu já nemám." Nevěřila jsem vlastním uším.

Tak on si to číslo jenom tak vymyslel a ještě nemá čas to vysvětlit? Nehledě na to, že 99% celé skupiny nechápalo původ a dokonce ani důvod toho čísla. Ale jak už víte, hold není čas. Tohle jsem ještě přešla. I když těžce. Ale jak si začal vymýšlet data v zadání ze skript, tak to už mi vřela krev a začla jsem v zadu velmi vulgárně nadávat, že u takovéto věci si prostě data vymýšlet nemůže a jestli ano, pak celý tento postup nemá absolutně žádný smysl. A jestli budu někdy psát písemku, taky si všechno vymyslím a vsadím se, že to bude špatně!

Vstala jsem a odešla jsem pryč. Nevím, jestli to postřehl a je mi to jedno. Sedla jsem si na lavičku a proklínala jsem svoje tehdejší rozhodnutí pro tento obor. A včas jsem si řekla: "A dost! Tohle já prostě dělat nebudu a hotovo!"

Zvedla jsem se z lavičky, téměř běžela na studijní oddělení a řešila s referentkou přestup na jiný obor. Samozřejmě až od dalšího semestru.

Mé další rozhodnutí tedy bylo takové, že od září budu studovat žurnalistiku, ke které mám o mnoho blíž. A já doufám, že už teda budu konečně šťastná.
 


Komentáře

1 Emm Emm | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 20:29 | Reagovat

Wau, tak to je celkem drsný :D
No jo, někteří ti učitelé, to je teda něco...
Žurnalistika bude určitě fajn :-)

2 veto veto | Web | 8. dubna 2013 v 8:34 | Reagovat

Snad jo, děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama